Do naší třídy chodí pět dívek a osm chlapců, dohromady nás je tedy třináct.
Naší třídní učitelkou je paní Mgr. Eva Ricková.
Máme rádi sport, tvoření a malování, někteří z nás si rádi zahrají počítačové hry a občas sáhneme po zajímavé knížce. Ve třídě bývá často veselo a udržet pozornost, zvlášť v posledních hodinách, je někdy pořádná výzva. Každý z nás vyniká v něčem jiném, ale dohromady tvoříme prima partu.
Naši třídu najdete v prvním patře pavilonu vyššího stupně.
Ve čtvrtek 25. června 2026, den před rozdáváním vysvědčení, jsme se vydali na výlet do Velkého světa ve Vítkovicích.
Během návštěvy jsme si prohlédli zajímavou expozici a zapojili se do několika edukačních aktivit. Žáci si mohli vybrat z různých programů podle svých zájmů. Jedna skupina si vyzkoušela práci se dřevem a vyrobila krmítko pro ptáčky, které si každý odnesl domů. Další skupina se věnovala finanční gramotnosti. V rámci interaktivního programu si žáci vyzkoušeli plánování rozpočtu a rozhodovali o tom, jak hospodařit s penězi, aby si dokázali našetřit na vysněnou dovolenou. Zábavnou formou si tak osvojili dovednosti, které mohou využít i v běžném životě.
Výlet do Velkého světa ve Vítkovicích byl příjemným zpestřením posledních dnů školního roku.
V úterý 23. června 2026 jsme se jako třída vydali do přírody. Naším cílem byla myslivecká chata v Bohuslavicích, kde jsme se po příchodu utábořili. Po nemalé námaze se nám podařilo postavit stany a mohli jsme si začít užívat společně strávený čas.
Čas jsme trávili různými aktivitami. Například jsme si kopali s míčem, hráli volejbal, tančili, zpívali a dokonce proběhlo i malé karaoke okénko. Zvládli jsme rozdělat oheň a opéct si párky i marshmallow. Před půlnocí jsme si ještě zahráli schovávanou a po dlouhých rozhovorech ve stanech jsme nakonec usnuli.
Ráno nás přivítalo krásné počasí. Dopoledne jsme hráli míčové hry, uklízeli, povídali si a zkrátka si užívali společné chvíle jako prima parta.
V úterý 23. června 2026 proběhlo slavnostní pasování na deváťáky. Budoucí žáci devátého ročníku byli v tento den oficiálně pasováni letošními vycházejícími deváťáky. Po složení přísahy tak symbolicky převzali pomyslné žezlo nejstarších a snad i nejmoudřejších žáků školy. Od této chvíle na ně přechází nejen výsada být nejstaršími ve škole, ale také odpovědnost jít příkladem mladším spolužákům.
V pondělí 22. června 2026 jsme se zúčastnili edukačního programu v Ostravě, jehož součástí byla návštěva historické Vily Grossmann. Během komentované prohlídky jsme se seznámili s historií této významné prvorepublikové vily, její architekturou i životem jejích původních obyvatel.
Po prohlídce následovala praktická část programu. Rozdělili jsme se do několika týmů, které představovaly architektonické firmy. Každá skupina si vytvořila vlastní název a logo společnosti a její členové si rozdělili role architektů, zahradníků a designérů. Na základě zadaných požadavků jsme poté navrhovali a stavěli model vily tak, aby co nejlépe splňoval přání a potřeby rodiny, která nám zakázku zadala. Na závěr jsme své návrhy prezentovali.
Na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili na náměstí v Hlučíně, kde jsme si mohli odpočinout a zakoupit drobné občerstvení.
Ve čtvrtek 18. června 2026 jsme se vydali na sportovně-poznávací výlet do Hradec nad Moravicí. První zastávkou byl místní zámek, kde jsme si prohlédli jeho krásné historické prostory a dozvěděli se mnoho zajímavostí o jeho minulosti.
Po prohlídce jsme pokračovali pěší trasou malebnou přírodou směrem do Žimrovice. Cesta vedla krásným okolím řeky Moravice a nabídla nám řadu příležitostí obdivovat místní krajinu.
Naším cílem byl Areál Dobré Pohody, kde jsme byli ubytováni. Během pobytu jsme si užívali sportovní aktivity. Volný čas jsme trávili v tělocvičně i venku, kde si každý mohl vybrat aktivitu podle svých zájmů.
Druhý den patřil odpočinku, sportovním hrám a přírodovědným aktivitám. Počasí nám po celou dobu přálo, a tak jsme si mohli všechny připravené aktivity užít.
Věříme, že si z výletu všichni odvezli spoustu zážitků, nových poznatků a příjemných vzpomínek na společně strávené chvíle.
Dne 16. dubna 2026 jsme se zúčastnili vzdělávací exkurze do polského Krakova a následně i památných míst Osvětimi a Březinky. Naše cesta začala v Krakově, které nás okouzlilo svou jedinečnou atmosférou a bohatou historií. Během prohlídky jsme navštívili nejvýznamnější památky a dozvěděli se mnoho zajímavostí o minulosti tohoto krásného města. Celým programem nás provázela velmi milá paní průvodkyně. Po prohlídce následoval přesun do Osvětimi a Březinky, míst, která jsou symbolem jedné z nejtemnějších kapitol lidských dějin.
V úterý 13. ledna 2026 jsme si užili bruslení na zamrzlém rybníce. Bylo to prima! Někteří si stoupli na brusle úplně poprvé, jiní si zahráli i hokej.
V úterý 13. ledna 2026 se naše třída zúčastnila preventivní akce První pomoc, která byla zaměřena na získání praktických dovedností důležitých pro zvládání krizových situací.
Během programu jsme postupně navštívili tři stanoviště, na nichž jsme si mohli vyzkoušet ošetření různých typů zranění, správný postup při zlomeninách a také poskytnutí první pomoci při dušení. Akce byla velmi přínosná, protože nám umožnila nejen rozšířit teoretické znalosti, ale především si vše prakticky vyzkoušet.
V pátek 19. 12. 2025 jsme ve škole společně strávili předvánoční dopoledne, které rozhodně nebylo jen tak ledajaké. Nejprve jsme hráli turnaj ve stolním tenise, do kterého se na malou chvíli zapojil i pan školník. Jasným vítězem se stal Filip Plaček a do příštího roku je tak držitelem poháru.
Zbytek času jsme strávili ve třídě. Každý si mohl dát teplé kakao a navštívil nás také Ježíšek, který nám přinesl malý dáreček. Dívky hrály karty, chlapci přinesli Xbox a hráli Fifu. Je nutné říct, že u hry byli velmi slušní, a dokonce se snažili hru naučit i paní učitelku a některé dívky, bohužel marně.
Také jsme stihli hrát schovávanou po škole s 8.A, kdy paní třídní učitelky marně některé žáky hledaly.
Přejeme všem krásné a pohodové Vánoce.
Tak jako každý rok se naše třída společně s rodiči zapojila do krásné charitativní akce Krabice od bot, která podporuje děti z rodin v těžké životní situaci. Letos jsme si vybrali holčičku ve věku 1–2 roky.
Ten, kdo chtěl, přispěl něčím, co může malé holčičce vykouzlit úsměv, a právě díky tomu se z obyčejné krabice stal balíček plný lásky, který potěší tam, kde je to nejvíce potřeba.
Děkuji všem rodičům i dětem
třídní paní učitelka